Úvod  Historie obce • Kontakty obce • Fotografie • Okolí obce • Návštěvní kniha • Kontakt •

 
     
 
   

Úvod > Historie obce
 
  • Historie obce
 

  Obec Těchonín nacházející se pod Suchým vrchem byla poprvé písemně zmíněna v roce 1514 ve smlouvě o prodeji panství Kyšperk. Je ovšem jisté, že obec existovala již dříve kdy tu stála obydlí strážců obchodní cesty do Kladska. Jak dosvědčují archívy, prvními osadníky byli Češi a obec zůstala česká až do konce 17. století. Německý název Linsdorf se objevuje v roce 1651.
  O obci Celné (Zollnei) se vyskytují první písemné zmínky v roce 1601 a o osadě Stanovník (Neudörfel) v roce 1770.
V 16. století byla v Těchoníně sklárna, dva mlýny, pila a panský dvůr, který byl pro svoji nevýnosnost zrušen v roce 1770. V Celném byl mlýn a pila.
  V roce 1704 nechal hrabě František Karel Kolovrat Libštejnský na místě dřevěného kostelíku postavit nový kostel Sv. Markéty. Znak zakladatele kostela – orlice s korunou na prsou je umístěn nad jeho vchodem. U kostela byl místní hřbitov až do roku 1889 (hřbitovní zeď kolem kostela zbourána v r. 1894), kdy byl přemístěn na jihozápadní okraj obce. Stavba byla provedena stavitelem Hübnerem z králík během VII.- IX. měsíce v roce 1889. Slavnostně vysvěcen byl
13. října 1889, první pohřeb na novém hřbitově se uskutečnil 16. prosince 1889. Dne 1. listopadu 1903 byl na hřbitově postaven kříž z černého granitu, za tehdejších 20.700 Kč.
  V letech 1871 až 1873 probíhala v obci a jejím okolí výstavba železnice, ovšem zastávka byla v Těchoníně vybudována až v roce 1899. Provoz zastávky byl zahájen 1. října 1899.
  Na  místě  zaniklého  panského  dvora byla  v roce 1878 postavena  nová obecná škola, která byla dříve v chalupě
č.p. 2.
  V 19. a 20. století měl Těchonín více obyvatel než sousední městečko Jablonné nad Orlicí. Podrobnější informace k počtu obyvatel najdete na stránce Historické statistiky sčítání obyvatel.

V obci bylo rozšířeno domácí tkalcovství, které zaniklo v roce 1908 výstavbou textilní továrny v dolní části obce, kterou nechali postavit bratři Perutzové z Libně.
  Národní jednotou severočeskou byla k posílení české menšiny zřízena česká menšinová škola v domě č.p. 58 odkoupením tohoto domu od pana Antona Stepanka. Škola byla otevřena v roce 1904. Významným učitelem menšinové školy byl Eduard Jakš, který v obci působil v letech 1919-1934.
  Ve 30. letech 20. století, během starostování Antonína Langera byl postaven obecní dům č.p. 80. Mladkovská firma Fuchs se stavbou započala 11. srpna 1931. Stavba byla dokončena 28. srpna 1932 a stála 202 000 Kč. V květnu 1933 zde byl byl obecní úřad, byty a 2 místnosti sloužily jako útulek pro děti. V červenci 1935 dostala budova fasádu.
  Dalším oživením v obci a jejím okolí byl rok 1936 kdy zde bylo započato se stavbou opevnění. Součástí této rozsáhlé výstavby bylo i v roce 1937 zahájení stavby místních kasáren jihozápadně od obce. Během budování kasáren byly přímo v obci postaveny také čtyři domy určené pro ubytování důstojníků a poddůstojníků. V 50. letech minulého století se tyto domy staly
v závěrech jejich životů i posledním útočištěm mnohých hrdinů – legionářů, kteří byli komunistickým režimem v rámci konkrétní vyhlášky v roce 1951 vystěhováni z Prahy ze svých domů a bytů, bez možnosti jakéhokoli odvolání. Všechny čtyři důstojnické domy tak byly obsazeny bývalými legionáři. Byli mezi nimi gen. Vobrátilek, gen. Tallavania, kpt. Kapucián, major Brož, Kinský, Větvička, Verner, Lípa, Hofírek, Hejl a další.
  Po druhé světové válce docházelo k odsunu Němců kromě antifašistů a smíšených manželství. V obci se začali usazovat čeští a slovenští obyvatelé, kteří nacházeli práci v místní textilní továrně, v zemědělství, v lese a v blízkých okolních městech.
  V roce 1948 došlo ke znárodnění továrny, v roce 1949 bylo ustanoveno JZD, které bylo v roce 1961 připojeno ke Státnímu statku v Mladkově.
  V roce 1950 byl v místních kasárnách zřízen Domov Čs. červeného kříže kam byli umístěni uprchlíci z Řecka, kteří svoji zemi opustili z důvodu občanské války 1946-49. Tito lidé se zapojili do dění v obci, pracovali v místní textilní továrně, na polích a v lese. Děti navštěvovali zdejší základní školu. Na druhém těchonínském hřbitově - "řeckém" je pochováno celkem 104 těchto občanů.
  Na začátku 70. let bylo v středu obce postaveno sídliště „Bahna“, které obec značně oživilo, jelikož zde vzniklo několik desítek nových bytů. V roce 1978 byla dokončena stavba nové školní jídelny a mateřské školy.
  Po roce 1989 začaly na těchonínském katastru hospodařit soukromé zemědělské firmy a Zemědělská družstva Jamné n. O. a Nekoř. Textilní továrnu od podniku Perla koupila německá firma Kümpers. V obci došlo k mnoha rekonstrukcím domů a chalup, ale i k výstavbě domů nových. V roce 1997 byla u Obecního úřadu postavena nová hasičárna, která je zároveň využívána ke společenským a zábavným akcím pro místní obyvatele.

 
 
Panství Kyšperk Kostel Sv. Markéty
Historické statistiky sčítání obyvatel Textilní továrna
Těchonín v době výstavby čs. opevnění Řekové v Těchoníně
Generál prvorepublikové armády - obyvatel Těchonína Rulový pomník obětem válek
Železnice v Těchoníně Katastrem obce (Těchonínské listy)

 

 
 

 

 
   

© TĚCHONÍN.net 2010  l  Design by: Pavel.ct