Úvod  Info  Historie obce • Kontakty obce • Fotografie • Okolí obce • Návštěvní kniha • Kontakt •

 
     
 
   

Úvod > Historie obce > Panství Kyšperk
 
  • Historie obce - Panství Kyšperk
 

  Jelikož Těchonín byl součástí kyšperského panství, chtěl bych zde tedy zmínit historii tohoto panství, které patřilo nejprve ke královské komoře, r. 1393 arcibiskupu pražskému Janu z Jenštejna.
  Na konci 14. století získávají Kyšperk páni Žampachové z Potštejna. Tato rodina má panství v držení téměř 200 let. V roce 1568 dochází k rozdělení panství mezi čtyři bratry, tudíž na čtyři části - žampašské, žamberské, kyšperské a králické. Od roku 1568 se tedy datuje vznik nového panství Kyšperk. Posledním držitelem panství z rodu Žampachů z Potštejna byl Jan Burian Žampach z Potštejna (†1574). Poté se asi jako věřitelé a díky spřízněnosti s pány z Potštejna dostává ke kyšperskému panství rod Valdštejnů. Během působení Žampachů z Potštejna v Kyšperku byla v roce 1554 postavena dřevěná tvrz na místě dnešního zámku.
  Od roku 1574 byl majitelem Kyšperka Jan mladší z Valdštejna (†1599), který Kyšperk povýšil na město. Po jeho smrti přebírá panství Adam z Vladštejna (*1570, †1638). Adam z Valdštejna vlastní panství pouhé dva roky a poté ho v roce 1601 prodává (asi pro jeho odlehlost, jelikož vlastnil většinu panství na Moravě) Georgu Stubenbergovi.
Georg Stubenberg starší (*25. 10. 1560, †21. 4. 1639), který byl Rada císaře Ferdinanda II. a nejstarší komorník koupil kyšperské panství za 46.000 kop míš a byl jeho vlastníkem do roku 1628.
  V roce 1628 se držitelem Kyšperka stal Wolfgang Georg Losenstein (†1635), který byl majitelem až do své smrti. Po jeho smrti převzal panství syn Georg Achác Losenstein, který toto panství prodal smlouvou z 30. 6. 1650 panu Adamu Mikuláši Vitanovskému z Vlčkovic na Uhersku. V jeho držení bylo kyšperské panství do roku 1653 kdy umírá (†29. 4. 1653, pohřben v Lukavici).
  Po smrti Adama Mikuláše přebírá Kyšperk Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic (*19. 6. 1644, †10. 5. 1681, pohřben v Kyšperku), který je majitelem panství až do své smrti. Při držení kyšperského panství Hynkem Jindřichem Vitanovským byla tvrz přestavěna na ranně barokní zámek.
  Poté přechází kyšperské panství jeho ženě Johanna Majdalena Hrzánka z Harasova (†15. 11. 1658). Jelikož se podruhé provdala (7. 10. 1682) za Norberta Leopolda Libštejnského z Kolowrat, dostává se po její smrti panství do rukou Kolowratů - Libštejnských z Rychnova nad Kněžnou.
  Kolowratové nechali v roce 1704 postavit v Těchoníně kostel, který nad vchodem nese jejich znak - orlici s korunou na prsou. Dále postavili kostely na Kunčici (1685), v Nekoři (1698) a na Orlici (1711).
  Posledním majitelem kyšperského panství z rodu Kolowratů byl František Karel II. Libštejnský z Kolowrat (*asi 1648, †1753). Panství vlastnil do 24. 4. 1717 kdy ho prodal za 285.000 zlatých Harrachům.
  Majitelem se stává Ferdinand Markvart Harrach z Hřebene (*3. 9. 1677, †22. 2. 1725 v Kyšperku). V roce 1725 přebírá panství bratr Ferdinanda - Jan Jáchym Harrach z Hřebene (*13. 2. 1676, †30. 6. 1732). Harrachové postavili na náměstí v Kyšperku bohatě zdobený sloup Panny Marie a roku 1726 zřídili v Kyšperku faru (dříve patřil pod faru v Lukavici).
  V roce 1728 přechází panství v držení Bredů, konkrétně Jana Václava Ignáce Bredy (*4. 1. 1688, †28. 7. 1740, pohřben v Kyšperku).  V roce 1738 nechal přeměřit panství a založil nové pozemkové knihy. V roce 1740 přebírá držení panství od svého otce Jan Nepomuk Breda (*15. 4. 1734, †19. 7. 1766, pohřben v Kyšperku). Po jeho smrti se panství dostává do vlastnictví rodu Cavriani prostřednictvím dcery Terezie Walburga Breda, provdané Cavriani (*3. 10. 1754, †25. 11. 1794, pohřbena v Kyšperku).
  Za doby Bredů dochází k přestavbě zámku, byla postavena roku 1734 Svatojánská kaple na Kopečku, roku 1750 byl přestavěn Nový dvůr, založeny vsi Bredůvka a Bořitov (1734).
  Po smrti Terezie Walburga Breda Cavriani přebírá panství její manžel František Alexander Cavriani (*21. 2. 1750, †7. 11. 1815, pohřben v Kyšperku), který je majitelem do roku 1815.
  Poté panství získává jiný rod a to Marcolini-Feretti. Do tohoto rodu se totiž provdala dcera a zároveň dědička předchozího majitele - Anna Marie Cavriani, provdaná Marcolini-Feretti (*11. 5. 1792, †27. 5. 1834, pohřbena v Kyšperku). Se svým manželem Petrem Pavlem Imanuelem Marcolini-Feretti (*1785, †25. 3. 1863, pohřben v Kyšperku) spoluvlastní panství do roku 1834. Během jejich držení panství vzniká panská zahrada, přístupná i občanům. Byl to právě hrabě Marcolini, kdo přivezl z Drážďan známé Napoleonovy saně, které jsou k vidění v Městském muzeu v Letohradě.
  V roce 1834 se kyšperské panství stává vlastnictvím rodu Nimptsch, jelikož dcera-dědička předchozího majitele Terezie Marcolini (*8. 7. 1809, †11. 6. 1875) je provdaná za Karla Nimptsch (*26. 2. 1903, †15. 8. 1869). Stávají se spoluvlastníky panství do roku do roku 1869, tedy do smrti Karla Nimptsch. Poté je až do roku 1875 vlastníkem pouze Terezie Marcolini-Nimptsch.
  Roku 1875 se stává majitelem kyšperského panství, podruhé v jeho historii, rod Stubenbergů. Stává se tak díky tomu, že se dcera předešlých majitelů Marie Anna Nimptsch (*2. 3. 1831, †18. 2. 1919) provdala za Josefa Felixe Adolfa Stubenberga (*31. 3. 1824, †28. 1. 1896) a spolu se stávají spolumajiteli panství. Po smrti J. F. A. Stubenberga se stává majitelkou pouze hraběnka Stubenbergová a to až do svého úmrtí v roce 1916.
Od roku 1916 přechází panství do majetku Karla Stubenberg-Nimptsch (*9. 1. 1860, †9. 6. 1928, pohřben v Kyšperku) a jeho manželky Pauliny Palffy Erdöd (*1. 8. 1866, †7. 2. 1938). V roce 1938 přebírají panství poslední jeho majitelé - Ernst Graf Stubenberg (*1913, †18. 1. 1995), synovec předešlého majitele Karla Stubenberga, a Anna Marie Dobrzenská, provdaná Stubenberg (*25. 9. 1912). Po válce se již Ernst Stubenberg do Kyšperka nevrátil a zbytek rodiny za ním do Rakouska odjel v roce 1946. Majetek včetně zámku byl poté podle zákonů konfiskován a tak končí dlouhé období kdy kyšperské panství vlastní nějaký rod. Majetek přechází do rukou státu, potažmo města.
  V knize "Lidé od Orlice" je v jedné kapitole zmínka o tom, že v Tiché Orlici pod Těchonínem byli chytáni pstruzi pro hraběte Stubenberga. Stávalo se tak vždy od dubna do zimy, pan hrabě požadoval každý pátek 12 kusů ryb.

 
Zdroj: Antonín Špinler - Pamětní kniha obce Těchonín, 1979
          Stanislav Adamec, Pavel Hrdina - Majitelé panství Kyšperk a statku Orlice, 2006
 
 
 
Panství Kyšperk Kostel Sv. Markéty
Historické statistiky sčítání obyvatel Textilní továrna
Těchonín v době výstavby čs. opevnění Řekové v Těchoníně
Generál prvorepublikové armády - obyvatel Těchonína Rulový pomník obětem válek
Železnice v Těchoníně  

 

 
 

 

 
   

© TĚCHONÍN.net 2010  l  Design by: Pavel.ct